V polovině roku 2006 jsem provedl výměnu původní stanice WS2300 za dokonalejší, spolehlivější a přesnější model od americké firmy Davis instruments.Stará stanice stále běží a slouží jako zdroj měření přízemní teploty a zároveň jako záloha v případě poruchy či jiných technologických přestávek.
Tato meteorologická stanice se řadí mezi špičku mnoha celosvětových výrobců zařízení tohoto druhu a jejími uživateli jsou především univerzity, školy,veřejné instituce,farmáři,ale také početná komunita amatérských meteorologů,zejména v USA ,Austrálii ale i v západní Evropě. V poslední době se i tato poněkud dražší meteostanice rozšiřuje v naší vlasti. Několik let ji provozuje Planetárium v pražské Stromovce http://www.planetarium.cz/meteo/PL_meteo.htm
či agronomická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a postupně přibývá i mnoho meteoamatérů.
Stanice je na první pohled mnohem robustnější a dává tušit, že se řadí o několik tříd výše než WS2300.Přestože v principu měří stejné veličiny, liší se především v kvalitě použitých senzorů, způsobu jejich umístění, přesnosti a rozsahu měření, pružnosti, kratšími intervaly přenosu dat od senzorů do konzole, použitím třímiskového Robinsonova kříže pro měření rychlosti větru, citlivějším srážkoměrem, který umí zaregistrovat už 0.2mm srážek a navíc dalšími dvěma senzory pro měření solárního a UV záření .
Tato stanice je spojená se senzory pouze pomocí kabelů, což mírně omezuje jejich optimální rozmístění, ale existují i modely, s přenosem dat od senzorů bezdrátově rádiovým signálem.
Venkovní ISS(Integrated sensor suite)část tvoří kompaktní celek anemometru(větroměru), srážkoměru, senzoru teploty a vlhkosti, UV a solárního senzoru.Teoreticky lze jednotlivá čidla rozdělit a každé umístit do pro něj optimální polohy, ovšem mimo anemometru je nutné provést dodatečné prodloužení kabelů a svépomocí tato čidla nějakým optimálním způsobem připevnit, což vyžaduje trochu zručnosti. Stanici jsem umístil na kovovou trubku o délce necelé dva metry, kterou jsem zabetonoval do trávníku naší zahrady. Zde je tedy připevněn srážkoměr a vedle něj čidla venkovní teploty a vlhkosti obě umístěná v radiačním štítu FARS(Fan-Aspirated Radiation Shield) s aktivním větrákem napájeným původně solárním článkem.To jsem později změnil na stejnosměrné napájení a tudíž pracuje i v nočních hodinách. Má to příznivý vliv na měření vlhkosti zejména nočních a ranních mlh.
Čidlo UV a solárního záření jsem tedy z důvodu optimalizace umístění oddělil od tělesa srážkoměru a umístil na trubku do výšky zhruba 4 metrů, abych zabránil jeho případnému zastínění nedalekými stromy,zejména ráno a večer, kdy je slunce nízko nad obzorem.
Anemometr, nebo-li čidlo pro měření směru a rychlosti větru jsem umístil na stožár na střeše domu do výšky asi 10metrů.
Na přehledném display vnitřní konzole lze vyčíst spoustu informací. Od grafického znázornění historie každé měřené hodnoty prakticky po čtvrthodině a hodině, až po jednotlivých dnech, měsících a rocích nazpátek, obrázkové symboly aktuální předpovědi a momentálních srážek. Zobrazení velice přesné hodnoty pocitové teploty povrchu lidského těla-tzv.THSW index, výpočty desetiminutových průměrů rychlosti větru, maxima/ minima za zvolená časová období, trend tlaku vzduchu až po slovní předpověď v českém jazyce. Samozřejmostí je i výběr volitelných alarmů a připojení k PC přes paměťový data loger s kapacitou uložených dat,v případě kdy nelze stanici připojit k PC.
Konzole je pomocí tlačítka volitelně podsvícená.